Domov Prostor
Kategorie:

Prostor

Reklama

Lidé vážně uvažují o kolonizaci jiných světů a Mars by mohl být prvním místem, kde by bylo možné založit trvalé osídlení. Problémem je však zásobování kolonistů potravinami. Ten lze vyřešit zasíláním potravin ze Země nebo jejich pěstováním přímo na Rudé planetě. První způsob není ekonomicky výhodný, zatímco druhý nejen sníží náklady na zásobování, ale také zajistí autonomii budoucích marťanských měst.

Vědci vytrvale hledají možnosti, jak na Marsu vybudovat zemědělský průmysl. Pěstování plodin je prioritou, ale drsné podmínky a nedostatek vody a základních minerálů v půdě snižují jejich šance na úspěch. Vědci z NASA navrhují poněkud jinou cestu. Spočívá v předběžné přípravě půdy a zlepšení její úrodnosti vysazením plodin, které ji dokážou nasytit potřebnými látkami. Optimální první rostlinou pro Mars by mohla být vojtěška, která může růst v jeho extrémních podmínkách stejně jako na Zemi.

Stránky: 1 2

Reklama

Nejedná se o photoshop ani o projev smyslu pro humor astronautů, ale o ukázku nového užitečného zařízení – lékařských kontaktních čoček pro vesmír. Byly vyvinuty na Coloradské univerzitě v Boulderu (USA) v rámci studia onemocnění známého jako „neurookulární syndrom kosmického letu“. Jde o to, že při nulové gravitaci dochází v oční bulvě a zrakovém nervu k určitým procesům, které zhoršují lidské vidění, ale co přesně se tam děje, je stále záhadou.

Nejrozšířenější teorie uvádí, že ve stavu beztíže se tekutina v oku a mozku pohybuje pro tělo nepřirozeně. To vede k otokům, tlaku na nervy a samotné oko, může dokonce měnit tvar a velikost.

Stránky: 1 2

Reklama

Zdálo by se, že je snadné hodit míč. Je zřejmé, že dosah hodu bude záviset na jeho síle, tíze, technice, počáteční rychlosti, hmotnosti míče, větru a dalších podmínkách. James O’Donoghue z Japonské agentury pro výzkum vesmíru šel ještě dál a ve volném čase spočítal, jak daleko by baseballový míček hozený stejnou osobou doletěl na různých planetách sluneční soustavy.

Ukázalo se, že na našem nejbližším sousedovi, Měsíci, by hozený míč běžel po trajektorii, jejíž horní bod by byl ve výšce 60 metrů – což je mimochodem výše než slavná šikmá věž v Pise. Neméně zajímavá je situace na Saturnu. S hmotností téměř stokrát větší než Země je tam gravitační síla – kupodivu – o něco slabší.

Stránky: 1 2

Reklama

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil v souhvězdí Chameleona ledové bloky s extrémně nízkou teplotou, asi 11 stupňů Kelvina. Jedná se o dosud nejchladnější známou látku v přirozeném prostředí vesmíru. Nález je však zajímavý i jinak – vědci v něm dokázali identifikovat celý seznam CHNOS, tedy přítomnost molekul uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku a síry.

Společně s fosforem tvoří CHNOS základ života, který na Zemi máme. A to vědce ohromilo, protože vesmírný led nebyl nalezen nikde jinde, než v oblaku molekulárního prachu, z něhož vznikají hvězdy. Ukázalo se, že budoucí hvězdy a hvězdné systémy již od okamžiku vzniku disponují základními zdroji, s jejichž pomocí může vzniknout život.

Stránky: 1 2

Reklama

Problém změny klimatu a globálního oteplování již dlouho nevyžaduje úvahy, ale aktivní jednání. A skupina astrofyziků z Utažské univerzity našla řešení, které by mohlo naši planetu zachránit před rostoucí teplotou. Vědci navrhují použít „měsíční děla“, která jsou schopna vypustit do vesmíru tolik měsíčního prachu, aby zastínil Zemi. Sluneční světlo nesoucí teplo by se od něj odráželo.

Ta myšlenka se zdá neuvěřitelná – ale jen na první pohled. Vzhledem k tomu, že vesmír je dnes velmi aktivně zkoumán a některé státy již financují lunární programy, je umístění zařízení pro tuto misi na přirozenou družici Země technicky proveditelné. Vědci se domnívají, že měsíční prach bude optimálním řešením, jak zachránit Zemi před proměnou klimatu.

Stránky: 1 2

Reklama